Šedá roste.
Tím pádem se už nevejde do maxipechovky, kam jsem ji ukládala. Chtělo to něco většího. I v košíku uchovávám své rozpracované háčkovánky. Někdy se ale stalo, že se vlna zachytila o vyčnívající konec proutku a na problém bylo zaděláno. Chtělo to šatečky. Přiznávám se dobrovolně, že tohle má práce není. Tak daleko s Panem strojem ještě nejsem. Poprosila jsem m. Je šikovnější a navíc podobný obleček spíchla svému košíku v létě, takže už ví, jak na to.
Doma máme maroda.
Začalo to ve čtvrtek, kdy nás Obludka po příchodu domů vůbec nevítal. On - takový ukázkový vítací tip. A hned se tlačil nahoru. To už víme, že něco není v pořádku. Nakonec se ukázalo, že si při strašení kolemjdoucích za vraty namohl záda. Tele!
Naštěstí to zahránila prohlídka u nového pana doktora. Dokonce ho nechtěl ani sežrat, když mu dával injekci, jak je jeho dobrým špatným zvykem. Buď mu bylo tak zle, nebo mu byl pan doktor sympatický. Přála bych si, aby to byla ta druhá možnost. Při návštěvě veteriny trpíme spíše my než on.
Naše Divoko se v ordinaci mění na DIVÉ a NEVYCHOVANÉ zvíře.
*
Dneska už je dobře. Do schodů a ze schodů lítá zase jako šipka.
Za to "utrpení", kterým si musel projít, může teď vegetit s námi.
Pokouší mě Agáta.
Na někoho přichází jaro, mě čas od času chytne pečení s kváskem. Ne že bych do této doby měla nějaké pozitivní výsledky s tímhle nevyzpytatelným "tvorem". O to je to asi horší.
Takže dnes jsem se věnovala chlebohrátkám. Ono to zas takové chlebohrátky nebyly... Zkoušela jsem najednou dva recepty, ale poživatelný chleba nevznikl ani z jednoho. Vlastně vznikl. Dva chleby. Pro slepice.
Nevadí! Agátku jsem nakrmila, uvídíme zítra...
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *