Život v mých rukou

Loni jsem okukovala "čtenářskou výzvu". A letos si jí vyzkouším na vlastní kůži. Ta letošní mě neláká, postrádá originalitu. Tato je mnohem zajímavější.
Jsem zvědavá, jak daleko se dostanu a co mi tato nová zkušenost přinese. Už teď má první pozitiva, třeba dočíst knížku do konce.
*
Samotný název je takový nijaký, já ji budu říkat "pod lampičkou" (tu si musím většinou rozsvítit, když chci nějakou knížku číst).

 

 

 

Život v mých rukou

Alison Lapperová

A začínám od konce seznamu - kniha, kterou jste začali, ale nikdy nedočetli.

Tuhle knížku jsem si koupila někdy na podzim ve výprodeji. Stála asi třicet kaček. Doma jsem se do ní začetla, ale při popisování života Alison v ústavu, kde se jí nedostávalo zrovna té nejlepší péče, jsem musela přestat. Jsem tvor dosti citlivý a na tyhle pasáže musím být prostě fit. Tehdy jsem nebyla. Ale když jsem začala s akcí "pod lampičkou", hned mě napadl tento příběh.

 

Alison se narodila bez paží a s deformovanýma nohama. Matka se jí po porodu vzdala a tak Alison vyrůstala v ústavu. Asi ve třech letech se jí naskytla možnost adopce, ale matka s ní nesouhlasila. Začala si dívku brát na prázdniny domů, ale že by se o ní nějak víc zajímala, to se říct nedá.

 

Alison v knize popisuje své dětství v ústavu, poté začátky v domově pro mladistvé. Díky své kuráži a odvaze se nakonec dokázala osamostatnit, dodělala si maturitu, vystudovala univerzitu a stala se zní výtvarnice. Dokonce si pořídala svůj vlastní dům a porodila syna. Syna však bohužel vychovává sama. Byla i vdaná, ale její muž jí týratl, a tak se s ním nechala rozvést.

*

Mě osobně se nejvíce líbily kapitoly o studiu a potom také těhotenství a porod. Obdivuju Alison, jak i přes nepřízeň osudu a bez pomoci rodiny dokáže obstát v každodenním životě a jde si za svým cílem.